Jedu a vlastně nejedu… Letím! Mám krásný rozhled, vidím domy a klidné lidi na zahradách. Neslyší mě. Můj motor totiž nejde slyšet a nekouří. Šumím jen jako větřík. Ohleduplný k prostředí jsem i jinak. Jsem totiž auto vyrobené z recyklovaných materiálů a jezdím na odpadky! Nic nepřijde na zmar. Je to levné a praktické. Umím se řídit samo. a dokonce i opravit. Tak takhle bychom si my, páťáci ze Základní školy v Drnholci, představovali auto budoucnosti. Prototyp Levitu 5A zatím jezdí na tahači.